Tags: poezie

Slytherins do it better!

Borůvková poezie reklamní

Téma: Okno (poezie)
Prý že nelze napsat básnické BJB. :)

Eurookna

Už vás nebaví pod dekou se věčně schovávat,

okna netěsní a hluk s ulice vás otravuje?

Skrz zavřená okna stále prach, co musíte utírat,

protože vítr vám ho tam pořád duje?

Škvírami mezi rámy můžete pozorovat svět?
Věčně máte nohy studené a nezahřáté?

Pokud na vše přítomné můžete ano říct,

investuje do našich oken a poznáte,

jaké to je doma teplo a ticho mít.

Okna plastová s vynikající vlastností

ukáží vám své izolační schopnosti.

Teplo již nebude opouštět váš byt,

v bezhlučném prostředí budete snít.

S výběrem vám poradíme,

nová okna nasadíme,

kontaktuje okamžitě,

okna ROKO ocení i vaše dítě.

old books

52

Báseň na téma: Ledová voda. Dalo mi to docela práci, ono se totiž nedá jenom tak něco vkládat k Shakespearovi.
Text kurzívou je překlad Martina Hilského, sonet č. 52 a dílko budiž věnováno Dang a Lejdynce. Ony vědí. ;)


52
Jak boháč jsem, co s klíčem v ruce jde
otevřít pokladnu, v níž šperky chová,

pomalu otevírám dveře do pokoje,
který je přichystán výhradně pro nás dva,
však zarazí se radši pokaždé,
aby svou touhu vychutnat moh znova.

Spíš. Tvé nahé tělo na posteli připomíná
padlého anděla. Jak krásný jsi, můj hříšný příteli.
Proto tak vzácné sváteční jsou dny:
že je jich málo, vévodí dnům všem,

Těším se pokaždé na to, až tě zase spatřím.
Poslední dobou žalostně málo vídáme se,
jak démanty a drahé kameny,
šperky, co zdobí skvostný diadém.

Však náhle probouzíš se, zadíváš se na mne
očima ze safírů. Odkrýváš i další svůj klenot.
Tak i čas s tebou pro mne je jak skvost,
co skrývám jako poklad v pokladnici –

polibek splácíš mi doteky.
Doteky splácíš výkřikem,
zřídka si dopřeju tu blaženost,
že otevřu ji očím žadonícím.

Jak nenasytní jsme, drahý příteli.
Tvůj lačný pohled jasně prosí o totéž.
Dary mi dáváš krásné nad jiné:
radost, když mám tě, naději, když ne.

Ráno ještě spí tvé oči překrásné.
Když touha mě znovu přepadne,
pouze ledová voda mě touhy té zbaví.
Tvůj milující Will.

Možná to trošku prokrátím, napadlo Williama,
když svinul papír ze zad svého milého. Později.
old books

Vyznání kupcovo

Téma: Okno
Zadání: veršované
Fandom: Kupec benátský
Věnování: Dangerous

Do očí pohleď mi, vždyť pravda praví,
že jsou do duše oknem, příteli můj,
možná spatříš v nich, co dávno tušíš,
že není mi lhostejen žádný cit tvůj.
Přátelství věrného léta jsou darem,
radostí nyní i žalem, ach, strádá,
dávno citů svých nejsem již pánem,
chtěl bych – tě – to srdce žádá.
Úsměv tvůj je z nebe něžný déšť,
znovu a znovu jím rostou city mé,
Pro tebe, řekni, k nohám celý svět
ti složím zabalen v látky hedvábné,
jen pro tebe a pro tvé vyznání,
jež z očích často tvých hledí.
Kývni – řekni cara mio
přesně to cítí tvůj Antonio.