August 27th, 2015

old books

Z deníku Miny Harkerové

Název: Z deníku Miny Harkerové
Fandom: Dracula
Přístupnost: 12+
Varování: femmeslash ve vší počestnosti
Shrnutí: Co když v Minině deníku chybí pár stránek?
Prohlášení: Povídka není psaná za účelem zisku, nýbrž z úcty k Bramu Stokerovi, jemuž patří i vystupující postavy
Klišé: fyzická transformace

Deník Miny Harkerové
18. září
– Tajné setkání s Lucy. Před půlnocí jsem při posledním zbytku svíčky napsala své nejdražší Lucy dlouhý dopis. Tušíc nejhoršího, spěchala jsem, abychom s Jonathanem a profesorem Van Helsingem převezli nebohého pana Hawkinse do Londýna co nejdříve.
Zatímco Jonathan a profesor zařizovali to nejnutnější, vydala jsem se k přítelkyni. Lucyin pokoj byl temný a Lucy samotná v té temnotě podivně zářila. Byla i nebyla to má milovaná Lucy. Jak se změnila v těch chvílích, kdy jsme byly odloučeny. Kůži měla mrtvolně bledou, cesty modrých žil byly jasně patrné. A jak byla hubená, ve své bělostné noční košili se doslova topila. Avšak její tvář… ach Bože, ta tvář. Rty krvavě planuly a v očích měla zvláštní lesk.
„Jsem jiná, Mino…“ šeptala hlasem, ze kterého mi běhala mráz po zádech.
„Lucy.“ Hlas mi uvázl v hrdle a instinkt mi velel couvnout. Tělo mne však odmítalo poslouchat a zůstala jsem jako přibitá. V tu chvíli se Lucy usmála a já pochopila. Všechno jsem pochopila. Stála jsem tváří tvář proměněnci. Špičáky neměla ještě tak dlouhé, ale nepochybovala jsem o tom, že touží po jejich prvním užití.
„Milovaná Mino.“
Lucy se podivně vznášela nad podlahou a plula ke mně s nataženou paží. Pocítila jsem ledový dotek jejích štíhlých prstů na šíji. O chvíli později se její rudé rty dotkly těch mých. Bůh odpusť, nedokázala jsem se bránit. Polibky mi zasypávala ústa, tváře, krk. Najednou ustala.
Místnost prořízl nadpozemský jekot, ve kterém jsem nerozeznávala slova. Lucy mi pohlédla do očí. Zahlédla jsem v nich záblesk lidskosti. Ten však rychle zmizel. Za okamžik se z pokoje vytratila i Lucy.
Rozhodla jsem se, že se o tomto setkání nesmí nikdo dozvědět. Dopis, který jsem Lucy donesla osobně, jsem ještě ten den nechala odeslat. Tyto stránky deníku jsou stejně jako ostatní zápisky přepsané těsnopisem, ovšem bezpečně vytržené a uložené v korespondenci.
Kdyby jen Jonathan (pokračování na listě, který se nedochoval)